Medovina je opravdu jedním z nejstarších alkoholických nápojů. Zprávy o zkvašeném medovém nápoji pocházejí již od starých Řeků, Egypťanů a dob říše Římské. Zejména je pak spojována s keltskými, germánskými a vikingskými kmeny, které hojně využívaly vlastnosti kvašení cukru obsaženého v medu k výrobě alkoholického nápoje “Metheglinu”. Na výsluní popularity se pak medovina dostala v období středověku. Pak byla pomalu vytlačena pivem, vínem a destilovanými alkoholickými nápoji.

Právě užívání a konzumaci medoviny v období existence Velkomoravské říše zmiňují shodně ve svých zápiscích arabský cestovatel a obchodník Ibn Rozteh a Peršan Gurdézi. Medovina byla základním a nejrozšířenějším opojným kvašeným nápojem až do doby vlády Karla IV., který přinesl medovině do oblasti Českých zemí velkého konkurenta - víno z hroznů, které nebylo až tak konkurence schopné svou chutí, ale jeho výrobní cena ve srovnání s výrobou medoviny byla neuvěřitelně nízká. Tak se časem stalo, že byla medovina v konzumaci téměř nahrazena vínem.

Medovina patřila ve středověku k hlavním přirozeným opojným nápojům našich zemí a nahrazovala tehdy všechny lihové nápoje. Byla považována za nejdokonalejší nápoj a jako taková byla i obětním darem bohům. Dodávala se do sklepů panstva, na hrady, klášterům a duchovenstvu. Medovinou se platily i naturální dávky pánům.

-- Návrat na úvodní stránku --

Omluvte, že některé články nebo pasáže nejsou původní, ale jejich popis je tak výstižný, že by bylo celkem škoda je nepředložit čtenářovi……..

Celé pojednání o medovině v otevřené encyklopedii Wikipedie není nikterak rozsáhlé a kromě následujících pasáží obsahuje ještě informace o různých druzích medoviny a její teoretickou přípravu a výrobu......

Medovina v dějinách

Výroba nápojů ze zkvašeného medu je doložena už v nejstarších kulturách – například ve starověkém Sumeru. Med byl prvním koncentrovaným sladidlem, které mohl člověk získat ještě před tím, než se začal věnovat zemědělství, a proto mohl vyrábět medovinu už od pradávna. Později, když se začalo vyrábět víno a pivo, se medovina stala spíše alternativou k těmto nápojům v oblastech, kde se vinné révě tolik nedařilo. Proto starověkým Řekům a Římanům byla medovina sice známa, ale považovali ji spíše za podřadný, sprostý nápoj. Med ovšem používali k doslazování trpkého vína. Mnohem běžnější byla v té době ve zbytku Evropy, kde se vinná réva pěstovala daleko méně a obilí bylo třeba využívat spíše jako potravinu než jako slad na pivo. Archeologické nálezy dokládají s vysokou pravděpodobností medovinu v Evropě (konkrétně na území Německa) v 5. století př. n. l. Medovina si svůj status víceméně rovnocenného nápoje (vůči pivu a vínu) udržela do 13. století. V 11. – 12. století patřily české země k významným exportérům medoviny. Trvalý úpadek zájmu o medovinu od počátku 14. století není ještě zcela jasný, nicméně hlavní příčiny byly zřejmě dvě:

1) Mírné globální oteplení, které umožnilo rozšířit pěstování vína i do severnějších částí Evropy. Víno se tak stalo všeobecně oblíbeným nápojem a protože je jeho výroba snazší a tedy levnější než výroba medoviny, začalo se vyvážet do celé Evropy.

2) Rozšíření nových druhů alkoholických nápojů, především destilátů, z muslimského světa do Evropy v průběhu 12. století. Medovině tak vyvstala nová konkurence.

Zájem o medovinu tak stále více upadal, až se z ní stal poměrně nezvyklý, málo rozšířený nápoj. Nejvíce se tradice výroby medoviny udržuje zřejmě v Polsku. V Čechách její výroba nikdy zcela nevymizela a dnes už lze opět na trhu sehnat poměrně širokou nabídku různých druhů medoviny. Některé druhy je možné sehnat i v hypermarketech, často se prodává v obchodech se zdravou výživou. Pravděpodobně nejširší nabídku různých druhů medoviny nabízí bistro U Včelaře v Křemencové ulici v Praze. Ochutnat medovinu lze především v čajovnách a některých restauracích.

Kvalita medoviny

U medoviny není tak vytříbená kultura chuti, jako je tomu u vína. Barva medoviny je značně variabilní. Medovina se pije vychlazená, některé druhy se pijí ohřáté. V lahvi může být medovina lehce zakalená, ale po nalití do sklenice se kal musí ihned usazovat. Pokud ve sklenici plave, výrobek zřejmě není kvalitní – k zákalu dochází buď nečistotou nebo teplotními výkyvy při výrobě. I běžně vyrobená medovina může být lehce šumivá. Oproti suchému vínu jde o poněkud sladší nápoj (“suché” medoviny jsou poměrně málo rozšířené), který je vhodný jako aperitiv nebo dezertní nápoj. Nejdůležitější je kontrolovat, jestli týž výrobek má stále stejné vlastnosti – stejná značka medoviny by se neměla lišit barvou, chutí, šumivostí apod.

-- Návrat na úvodní stránku  --

nebo

-- Návrat do nabídky medoviny  --